o hlavách kolejnic se odvalují ocelová kola (či spíše železniční dvojkolí) drážních vozidel, která mají odpovídající rozchod kol, okolky kol obvykle zasahují pod úroveň hlav kolejnic na jejich vnitřní straně, a pomáhají vést vozidlo i vlak. U některých typů tramvajových kolejnic je pro okolky určen žlábek, který dělí hlavu na opornici (vnější část hlavy, po níž se valí kola) a přídržnici (vnitřní, užší pás hlavy, který je určen jen k vedení okolku. U železničních kolejnic se používají přídržnice jen v některých úsecích, například v místech křížení, výhybek a přejezdů.
Kolej může být přímá (půdorysný průmět osy koleje je úsečka) nebo zakřivená; zakřivení se realizují jako oblouky konstantního poloměru, obvykle navázané na přímou kolej nebo jiný oblouk přechodnicí. V obloucích se obvykle kvůli kompenzaci příčných sil zřizuje převýšení vnější kolejnice oproti vnitřní kolejnici. Takové převýšení potom je i v navazující přechodnici, je proměnné a křivka, kterou po délce koleje tvoří, se nazývá vzestupnice.
Některé jednoduché dráhy mohou mít koleje jiného systému, například tvořené pouze žlábkem. Kolejím se podobají i některé technické systémy, při nichž je vozidlo na gumových kolech vedeno v pevném žlabu.